Mléko je pro dítě několik měsíců jediným zdrojem potravy. Brzy však přijde doba, kdy už mu nebude samotné stačit a nastane čas zařadit mu do jídelníčku další potraviny. Kdy a jakými příkrmy začít?
Kdy je vhodná doba na první příkrm?
U kojených dětí se ještě nedávno uvádělo začínat s příkrmy až po ukončeném šestém měsíci věku, u dětí krmených umělým mlékem pak po čtvrtém měsíci. Podle nových studií ale není třeba ani u kojených dětí čekat až na konec šestého měsíce a pokud dítěti mléko evidentně nestačí, lze začít i u něj s příkrmy od ukončeného čtvrtého měsíce. Dříve než od 17. týdne však opravdu není vhodné začínat, dítěti to nic užitečného nepřinese a naopak ještě není zcela připraveno na novou stravu. Jestli tedy po čtvrtém měsíci vidíte, že je dítě více hladové, méně přibírá a chce často pít, můžete se pustit do prvních příkrmů. Přesto by jste se předtím měli vždy poradit se svým pediatrem, který posoudí situaci a poradí vám.
V jakém pořadí příkrmy zavádět?
Mnoho maminek pozoruje na svém dítěti to, že mu mléko nestačí, nejdříve večer a v průběhu noci, kdy se dítě najednou častěji budí a chce neustále pít. Lze tedy jako první vyzkoušet dát mu na noc mléčnou kaši, která je vydatnější. Pro začátek volte kaši rýžovou nebo kukuřičnou, která je bezlepková, s obilnou ještě chvíli počkejte. Kaši můžete udělat řidší a dát ji dítěti v láhvi, ale vhodnější je podávat ji rovnou lžičkou, i když ji ze začátku dítě může odmítat.
Kromě kaše se jako první zavádí zelenina, ovoce až po ní. To je důležité hlavně proto, že když si dítě dříve zvykne na sladkou chuť ovoce, nebude zeleninu chtít a vy si přiděláte mnoho starostí. Jestli budete od začátku vařit každou porci doma nebo dáte přednost pohodlnější variantě kupovaných skleniček, záleží jen na vás. Ve skleničkách není nic špatného, naopak kvalita použitých surovin i jejich zpracování je velmi přísně hlídána a podle testů dokonce předčí doma vařené jídlo z běžně dostupných surovin. Pokud budete vařit doma, vybírejte pečlivě suroviny, raději volte bio potraviny a farmářské obchody, pokud máte tu možnost. A rozhodně lepší než klasické vaření ve vodě je vařit zeleninu v páře, protože tak si zachová daleko více vitamínů.
Postupné začátky
Začněte tedy mrkví k obědu, ta je chuťově příjemná . První den jen dvě až tři lžičky, další den můžete jednou tolik přidat a tak se postupně během týdne nebo dvou dostat až na celou obědovou dávku, která odpovídá zhruba 150 g. Dítě ze začátku dokrmte mlékem, aby se dostatečně zasytilo. Pokud ale vyloženě nepláče hlady, zkuste s podáním mléka chvíli počkat a na zapití zeleniny nabídněte nejdříve převařenou kojeneckou vodu nebo dětský čaj v lahvičce. Přes počáteční odpor toto pití jistě brzy vezme na milost. Záleží pak na každém dítěti, jak rychle bude chtít novou stravu zcela přijmout. Některé má obědové mléko nahrazené během pár dnů, jinému to trvá i měsíc než se své dávky mléka vzdá. Pokud se nedaří dítě přesvědčit, aby zeleninu jedlo, zkuste mu do ní pro začátek odstříkat trochu mléka. Postupně zavádějte další druhy zeleniny, obecně se doporučuje přidávat vždy dva až tři dny jen jeden nový druh a když se neobjeví žádná alergická reakce, zkusit další. Vhodné jsou například brambory, cuketa, špenát, brokolice, květák (pokud dítě trpí na bolesti bříška, opatrně s ním), dýně, petržel, hrášek, pórek, červená řepa. Když dítě přijme zeleninu v plné dávce, je čas přidat do ní maso. To by mělo být v jídelníčku obsaženo 6x týdně, především kuřecí, krůtí, méně pak libové vepřové a hovězí. Jedenkrát týdně by pak místo masa měl oběd obsahovat vařený vaječný žloutek, který obsahuje důležité látky pro vývoj dítěte. Každou porci doplňte malou lžičkou olivového oleje, protože i tuky jsou nezbytnou součástí vyváženého jídelníčku. Podstatné jsou také luštěniny, ty ale často způsobují nadýmání a bolesti bříška. To omezíte uvařením loupané červené čočky místo klasické. Jako přílohy kromě brambor můžete střídat rýži, kuskus, pohanku, těstoviny a další podobné suroviny. Brambory by ale měly převažovat kvůli vysokému obsahu vitamínu C.
Co přidávat dále?
Jako další se doporučuje nahradit dopolední svačinu dávkou ovoce. Začněte vařeným pyré – jablečným, broskvovým, hruškovým, rozmačkaným banánem. Poté můžete zkoušet další druhy ovoce jako švestky, meruňky, lesní ovoce, borůvky, jahody. I u ovoce platí stejný postup přidávání nových chutí, kdy se dva až tři dny čeká na případnou alergickou reakci v podobě zažívacích potíží, svědění nebo vyrážky. Jako další se radí kolem osmého měsíce nahradit jednu dávku mléka jogurtem. Vybírejte kvalitní bílý jogurt bez příchuti. Pokud ho dítě kvůli kyselé chuti odmítá, zkuste ho smíchat s trochou jeho oblíbené ovocné přesnídávky. Tvarohové dezerty jako Pribináček se zavádí až po prvním roce života. Kolem 8-9 měsíce by dítě už mělo dostávat i běžné pečivo, například namazané Lučinou nebo troškou másla, samozřejmě v přiměřené formě vzhledem k tomu, kolik už má zubů a nakolik je schopno kousat.
Jak je to se zaváděním možných alergenů?
Není to tak dávno, co se doporučovalo striktně se vyhýbat potravinám, které by mohly způsobit alergie, minimálně do jednoho roku života dítěte a i poté je zavádět velmi pozvolna a opatrně. Podle mnohých studií to ale nemá opodstatnění a pravdou je opak. Tělo si nejlépe poradí s problematickými potravinami mezi 4-7 měsícem, kdy je dítě ještě často kojeno. V tomto období dochází k takzvanému imunologickému oknu, kdy je nejmenší pravděpodobnost vzniku alergie. Důležité je hlavně zavedení lepku do stravy v této době, sníží se tím riziko možné celiakie. Doplňte proto například večerní kaši o obilnou variantu. Všechny potenciální alergeny vyzkoušejte brzy, ne však dříve než si dítě zvykne na nealergizující příkrm. To znamená, že třeba rybu nebudete zavádět hned s prvním příkrmem, ale raději až dítě zvládne k obědu zeleninu s kuřecím masem. Stejně to platí o rajčatech, jahodách, vaječném bílku i mléčných výrobcích.
A jak je to s kravským mlékem?
Kvůli alergiím se ještě před několika lety nemělo dávat dětem až do tří let, to už ale také dnes neplatí. Pro dítě do jednoho roku přesto není vůbec vhodné, v tomto období je třeba držet se výhradně mateřského nebo umělého mléka. Kromě nízkému obsahu živin má v sobě totiž daleko větší množství bílkovin a z minerálů pak hlavně sodíku, což vede ke značnému přetěžování ledvin při vylučování. Po prvním roce už dítě je schopno toto zvládat, když bude mít jednu až dvě mléčné dávky denně, ale i tak je vhodnější přejít z kojení na umělé mléko a to do dvou až tří let věku dítěte. Tím kravským ho zbytečně ochuzujete o důležité vitamíny, minerály a především velmi důležité železo. Samozřejmě ale například při občasném doplnění umělého mléka tím kravským je vše v pořádku.